Čtení a psaní ke kritickému myšlení

"Chceme-li změnit svět, musíme být změnou sami."
   Tak touto větou z úst paní Hany Pospíšilové ze Střediska služeb školám v Blansku byl odstartován již druhý modul z projektu na další vzdělávání pedagogických pracovníků, který je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem ČR. Účastnilo se ho 21 vybraných zájemců z řad učitelů boskovické ZŠ. Tento modul zaměřený na kooperativní učení sestává ze tří částí a jeho první část se uskutečnila ve dnech 13. a 14. dubna. Oběma dny nás provázel zkušený lektor Mgr. Petr Novotný Ph.D.
   Modul je postaven na základním kurzu projektu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (Reading & writing for critical thinking). Směřuje k rozvoji těch kompetencí učitele, které vedou k aktivizaci žáků, ke kritické práci s informacemi, k rozvoji vyjadřování a argumentaci. Práce v kurzu probíhala formou modelových hodin. Po nich vždy následovala pedagogická analýza, kde jsme si mohli vyměnit naše mnohdy již bohaté zkušenosti, postřehy, nápady a názory. Základem veškeré naší práce byl princip tzv. třífázového modelu učení podle pedagogického konstruktivismu - evokace, uvědomění si významu a závěrečná reflexe (E-U-R).
   Důležitou součástí programu je především zavádění nových naučných metod do praxe, včetně propojení s tvorbou a rozvojem školního vzdělávacího programu. Veškeré tyto metody a techniky práce s dětmi můžeme následně uplatnit při výuce. Nejedná se tedy pouze o idealisticky vymyšlené postupy, které by děti nezvládly. Někteří učitelé již řadu takových aktivit do svých hodin zavádějí, takže si pak lépe dovedeme představit, zda bude metoda efektivní.
   Na závěr tohoto kurzu jsme dostali "domácí úkol", který vyplýval z toho, čemu jsme se celé dva dny věnovali. Jeho výsledky budeme prezentovat na další části tohoto modulu, která je plánována na začátek června. Také třetí část proběhne ještě před hlavními prázdninami v měsíci červnu.

   Mgr. Pavla Živná, učitelka ZŠ Boskovice
 
   
 
MODELOVÉ AKTIVITY, DISKUSNÍ STRATEGIE

   "Nalaďovačky nejsou ztrátou času", usmívá se Mgr.Petr Novotný na 21 učitelů, jejichž ruce se proplétají vespolným pozdravem. Tváře se probírají, vize sobotního pospávání pozvolna mizí.. "Žáci se poránu cítí stejně, že?" A přidává velmi "výživnou" masážní "ledolamku", při níž se rozjasňují oči i utrmáceným výletníkům. Končí květen a my jsme uprostřed druhé části druhého modulu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, spolufinancovaného Evropskou unií a státním rozpočtem ČR.
   Opět na vlastní kůži zkoušíme další výukové postupy třífázového principu konstruktivistické metody. Tentokrát si osvojujeme "Skládankovou metodu". Promyšleně se tu kombinuje soustředěné individuální učení a pozorné naslouchání spolužákovi, přinášejícímu další část skládačky, s kladením otázek uvnitř skupin. Ztvárněným výstupem je plagát. Skupina tedy musí abstrahovat od nabytých podrobností, aby upoutala diváka jasnou myšlenkou. Ať již jde o kreslení, pantomimu, nebo vlaštovky, učitelé jsou pobaveni v závěrech výukových činností stejně jako žáci ve třídě ( a to prý učení bolí !). Závěrečná "galerie" vystavených plagátů pokaždé překvapí mnohostí řešení zadaného úkolu.
   Mgr. Jana Tošlová, druhá školitelka, nás uvedla skrz evokaci "pětilístkem" do metody "Podvojného deníku". V závěru debaty o něm použila princip " poslední slovo patří mně". Účastník diskuse by měl nejen vědět co, ale také kdy smí říci, pochopili jsme.
   Zobrazování pomocí Vennových diagramů nám připomnělo množinovou matematiku. My jsme je zde ale využili pro velmi různorodé oblasti, v nichž porovnáváme jedinečné rysy a vyhledáváme, co mají dva jevy společné. Skupinky, které řešily praktická zadání, byly v průběhu semináře náhodně sestavované a obměňované. V různých výukových předmětech lze tímto způsobem vést žáky k osvojení spolupráce a lepšímu osobnímu porozumění. Školitel nás provedl svou minilekcí o Kryštofu Kolumbovi až k odhalení některých "mýtů". Jako naši žáci, i my jsme zakoušeli radost z překvapivých informací. V kritickém rozboru jednotlivých kroků vyšlo najevo, že někteří kolegové obdobné postupy účinně uplatňují. Předávání zkušeností nás vždy obohacuje.
   "Diskusní pavučinou" v závěru setkání tříbili oba lektoři dovednosti skupin :
   *vybrat palčivý problém k zamyšlení
   *najít argumenty pro a proti
   *vyčlenit mluvčího
   *vést kultivovaný spor s protivníkem
   *obhájit stanovisko skupiny
   *přijmout kompromis jako řešení.
   "Co si nevyzkouším na sobě, jakoby ani neexistovalo,"
   platí o nových výukových postupech v budovaném partnerství učitel-žák stejnou měrou pro obě strany.
   "Zadání domácího úkolu je tedy zřejmé, že", loučí se s námi lišácky školitelé:
   "Promyslet-vyzkoušet-přehodnotit a příště zde společně probrat".

PhDr. Jitka Kiseljovová, učitelka ZŠ Boskovice
 
   
 
Hodnocení není známkování

   Nejen školní rok se nezadržitelně blíží do finále, ale i třetí modul dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, spolufinancovaný Evropskou unií a státním rozpočtem ČR, pomalu, ale jistě zamířil do cílové rovinky. Žáci s napětím očekávají ohodnocení své práce v uplynulém pololetí a rodiče přemýšlí, jak své ratolesti za jejich píli ocenit. Pro nás kantory jsou to chvíle nelehké, ale zároveň velmi důležité. Žáci pro většinu z nás nejsou jen čísla od 1 do 5 a z nich vypočítaný průměr, ale osobnosti, které vstupují do našich myslí i srdcí. Proto téma setkání učitelů ZŠ Boskovice ve dnech 15. a 16. června 2007 bylo více než příznačné - hodnocení.
    Hodnocení není jen známkování, ale neustálý proces spolupráce mezi žáky, rodiči a učiteli. V dnešním světě zahlceném informacemi a pokrokem v poznání je cílem naší práce oceňovat vzájemné porozumění mezi dětmi a spolupráci, což je cennější než encyklopedické znalosti. Jako učitelé rozhodujeme o učení a usnadňujeme ho. Stále více si ale uvědomujeme, jak důležitá je naše spolupráce s rodiči. Pokud se naše výchovné působení na děti sladí, budeme mít větší šanci na úspěch. Rodič i učitel vstupují do života dítěte v roli průvodce, který je autoritou i přítelem zároveň. Za jejich doprovodu se dítě učí vnímat svět, dovídá se mnoho vědomostí a vytváří si názory a postoje. Jestliže se omezíme jen na klasifikační stupnici a nebudeme si všímat pokroků dětí vůči jejich dřívějším výkonům a touto cestou posilovat jejich sebedůvěru, hodnocení nikdy nepřetvoříme v pozitivní zkušenost, ale ponecháme mu roli strašáka.
    Základní principy hodnocení nejsou jen základnou pro nás učitele, ale i pro rodiče a žáky samotné. Dennodenně hodnotíme své blízké, jejich vzhled, názory a chování. A nejčastěji hodnotíme sami sebe. Říká se: ,,Podle sebe soudím tebe." Proto velmi často jakýkoli pohled na druhé je jen odrazem pohledu na sebe sama. Pěstování zdravé sebedůvěry, pozitivní podporování ze strany dospělých a úcta k lidem je klíčem ke správnému vývoji každého dítěte. Jako učitelé nejsme jediným zdrojem hodnocení práce žáků, ale k hodnocení vyzýváme i žáky samotné a jejich rodiče.
   Jedno anglické přísloví praví, že vychovávat dítě znamená vychovávat sebe. Nečekejme proto, že se naše děti jen tak změní, nehledejme na nich jen to špatné a nesrovnávejme je s ostatními. Pojďme začít se změnou u sebe.

   Mgr. Alena Nečasová, učitelka ZŠ Boskovice
 
   
 
 

Inspirace pro moderní výuku

Příklady z praxe