Téma semináře vycházelo především z problematiky neefektivní komunikace mezi lidmi. Často jde o komunikační návyky přebírané již v dětství, aniž by nám byla zřejmá "skrytá poselství", která v sobě obsahují. Komu z nás se líbí ponižování, urážky, obviňování, citové vydírání, příkazy apod. doprovázené křikem, vulgarismy a úšklebky? Proto je třeba tento zastaralý model komunikace změnit. A začít bychom měli především sami u sebe. Jedině tak můžeme působit na nastupující generace dětí, na vytváření jejich sebeúcty, neboť pocit vlastní hodnoty jim pomáhá naučit se přijímat a uznávat ostatní lidi.
Během obou prázdninových dnů jsme se tedy seznamovali s některými novými postupy při vznášení oprávněných požadavků vůči druhým lidem - dětem i dospělým. Vyzkoušeli jsme si práci ve skupinách a v komunitním kruhu. Analyzovali jsme běžné způsoby komunikace s dětmi v situacích, kdy vyslovujeme vůči nim požadavky, případně reagujeme na jejich nesprávné chování. Zkoušeli jsme přeformulovat zažité a mnohdy nevhodně vyslovené věty na motivující a přijatelné. Vždyť při komunikaci s ostatními nebojujeme o moc, o to, kdo se vydrží déle hádat, ale snažit bychom se měli především o spolupráci, vzájemnou dohodu. Základní podmínkou je tedy uplatňovat vůči dětem partnerský respektující přístup a vychovávat z nich zodpovědné osoby. A to nejen na území školy!
Pavla Živná, učitelka ZŠ Boskovice