Pondělí .... zase škola! Tento den ovšem ubíhal nezvykle rychle. Asi to tak máte všichni. Pondělí uteče jako voda, pátek se táhne jako celý týden. Pondělí je pro nás dobrý den nejen tím, že rychle utíká, ale také tím, že máme dvě hodiny výtvarnou výchovu, kterou všichni máme rádi (přece jen se v ní nepíšou písemky).
Ale tentokrát se výtvarka nekonala. Paní učitelka Marcela Dvořáková pro nás připravila milé překvapení. Přišla k nám, naštěstí jen na besedu, zubní lékařka. Při slově zubní lékař mi za normálních okolností vstávají vlasy na hlavě hrůzou a naskakuje mi husí kůže. Přece jen ošetření "prožraných tesáků" není zrovna příjemný zážitek. O tom bych mohla psát a psát a psát.
Tentokrát nás ale čekala zajímavá beseda. Paní doktorka Romana Křížová se svou setřičkou (a zároveň sestřičkou naší třídní paní učitelky) Petrou Formánkovou nám zajímavou formou povykládala o zubech. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací počínaje tím, kolik vlastně máme zubů (tedy měli bychom mít). Ještě přeci jen máme nějaký ten dětský (dočasný) zoubek či jeho zbytek. A o zubech moudrosti ani nemluvě. Na ty si ještě nějaký ten pátek počkáme. Dále nám paní doktorka řekla, jak si máme zoubky správně čistit, abychom se vyhnuli nepříjemným překvapením při preventivních prohlídkách. Na závěr přednášky jsme dostali malé dárečky, které nám udělaly obrovskou radost.
Od tohoto dne si mnohem pečlivěji čistím své tesáky, protože chci chodit s pusou plnou bílých zubů a věřím, že pečlivým čištěním, jak říkala paní doktorka, předejdu nepříjemným zážitkům ze zubní ordinace.
