aneb Šesťáci ze Zelené navštívili Anthropos
Z mlžného podzimního oparu se v pátek 13.listopadu 2015 kolem 7.hodiny ranní vynořovaly postavy šesťáků ZŠ Zelená směřující k vlakovému nádraží v Boskovicích, aby se vydaly na tradiční Expedici Anthropos.
„ Kdo tady není, ať se přihlásí!“ žertovali určení sčítači lidu. „Cvakni mi jízdenku, já mám zmrzlé ruce!“ „Jé, vlak už je tady, ale proč žádní normální lidi nenastupují?“ „A ty snad nejsi normální?“ „No, jak kdy.“
A jede se. Za okny tma a mlhovina. Ve Skalici rychlý přestup do krásného „ modrobílého panthera“, a sotva se rozkoukáme, je tu brněnské nádraží. Tramvaj směr Pisárky bereme útokem, pak zelená na přechodu rušné křižovatky ještě urychlí náš přesun k pavilonu Anthropos.
Následuje chutná svačinka od maminky či pamlsky všeho druhu z místního bufetu, krátký rozhovor s rybičkami v jezírku a už se jedna skupina vydává do pravěké expozice, aby s i pod vedením zkušené průvodkyně zopakovala poznatky o nejstarších předchůdcích člověka, „pozdravila“ se s největší atrakcí pavilonu – mamutem a jeho mládětem, podumala o osudu brněnského šamana a záhadě trojhrobu mladých lidí z Dolních Věstonic, aspoň pohledem pohladila nádherného vlka prchajícího s kusem masa z obydlí lovců mamutů, s úžasem obdivovala kostru mladého mamuta, zdařilé kopie skalních maleb a připomněla si významný objev týmu prof. Karla Absolona, boskovického rodáka, první keramickou sošku – Věstonickou venuši.
Druhá skupina mezitím tajila dech před panoramatickým obrazem Zdeňka Buriana Zápas ichtyosaurů, kterým začíná stejnojmenná výstava několika desítek obrazů zachycujících živočichy a krajinu druhohor až čtvrtohor. Vskutku strhující! Kam se hrabou panely s informacemi o životě a díle velkého mistra Buriana, jenže bez nich by zůstalo jen u prostého obdivu. Ale my jsme přece na výpravě za poznáním!
Tak rychle tužku, pracovní list a každý jednotlivě a pak i ve skupinách luštíme tajemné názvy pravěkých tvorů či rostlin v krajině. A také něco zajímavého o nich. Uf, to je lopota! Ale naše úsilí je korunováno úspěchem.
Ještě malé zastavení u obrazu andriase scheuchzeri, mloka, jenž se stal předlohou postavy známého románu K. Čapka Válka s mloky, a už je čas vystřídat se s kamarády z druhé skupiny.
Zpáteční cesta ve znamení učených debat, který obraz je nejzdařilejší, utekla jako nic a po víkendovém odpočinku vrcholí výprava prezentací poznatků v hodinách dějepisu.
Co dodat? Mladým badatelům a jejich nadšeným kantorům zdar!!!
