Na konci všech válek 1918 aneb Nevšední hodina dějepisu
Uprostřed žhavého, nejen teplotou, léta 1914 se ocitli žáci 7. až 9. ročníku všech pracovišť ZŠ Boskovice v úterý 30. ledna 2018, kdy školu navštívilo Divadlo historie v pohybu – Exulis Brno se svým představením, které přítomným pomohlo přenést se do počátku 20. století, kdy se Evropa, a vlastně celý svět, potýkal s nejrůznějšími problémy, které brzy přerostly v do té doby největší válečný konflikt.
Po spáchaném atentátu na následníka rakouského trůnu se zdánlivě bezvýznamná potyčka mezi Rakouskem-Uherskem a Srbskem postupně změnila v zákopovou válku celosvětového rozměru. Vojáci hrdinsky bránili každou píď země. Ale proč a proti komu vlastně? Vždyť na obou stranách byli hlavně lidé usilující o sebeurčení svých národů a pokojný obyčejný život. Německo však mělo své zájmy a šlo si urputně za nimi. Zdálo se, že uspěje.
Po vytvoření československých legií se situace na frontách začala měnit. Boj muže proti muži si mohli vyzkoušet chlapci z publika. A nelitovali. Sklidili potlesk spolužáků, i když celkem nechápali různé povely a proč na ně jejich „nadřízení“ tolik křičí. Mnozí měli i potíže s orientací vlevo, vpravo… Ani návod, jak se vyhnout zbloudilým kulkám, moc nepomáhal.
Vyrovnaný souboj důstojníků s kordy přinesl další vzrušené okamžiky. Ve chvílích mezi „útoky“ si obecenstvo vyslechlo čtené komentáře se zprávami z bojiště či deníkové zápisky prostých vojáků a vzpomínky přeživších na padlé kamarády. Došlo i na romantický valčík s dívkou z publika, jak si ho ve své rozjitřené mysli vojáci v zákopech vysnili.
Setkání bývalých spolužáků, teď válečných protivníků, aby se krátce radostně pozdravili a vzápětí přišli o život, přineslo mladému publiku zamyšlení nad křehkostí našeho bytí.
I toto je tvář 1. světové války! A nejen její! Na jedné straně hrdinství, odvaha a odhodlání. Na straně druhé miliony mrtvých, zmrzačených, nezvěstných.
Od těchto událostí uplynulo přes sto let, ale mnohé situace se nám zdají více než aktuální. Poučí se někdy lidstvo a zanechá zbytečných šarvátek? Nejen v hodinách dějepisu se snažíme, aby dnešní mladá generace na tuto otázku dokázala svým jednáním odpovědět kladně. Vždyť i vznik samostatného československého státu – 28. října 1918 – a jeho úspěšná existence do roku 1938 byly jen krátkým nadechnutím na naší cestě za svobodou, aby pak přišly další bolestné roky - 1939, 1948, 1968.
Vybráno z bezstarostných ohlasů osmáků a deváťáků:
- Představení se mi líbilo, bylo připraveno zábavnou formou.
- Vše bylo dobře pochopitelné, měli pěkné uniformy.
- Líbilo se mi, že pracovali s diváky.
- Bylo to zajímavé, jiné přiblížení války, než jak se to klasicky učíme.
- Mám z toho dobrý pocit. Ukázali nám, že do války narukovali i malíři, básníci, spisovatelé.
- Líbilo se mi, že spolupracovali i s námi, některé spolužáky zapojili do programu.
- Bylo vidět, že si na tom dali záležet, ale hrozně rychle přeskakovali z jedné scény do druhé, takže jsem se v tom ztrácela.
- Pokaždé jsem se lekla, když vystřelili z pušky, ale legrační bylo sledovat spolužáky jako vojáky – dobrovolníky.
- Přišlo mi to takové jen o tom, jaké to bylo na bojišti, ale nebylo tam moc z historie a přišlo mi to, že to nemělo děj.
- Pobavilo mě, jak si vybrali kluky, dávali jim instrukce a oni nevěděli, které je levá a pravá.
