Brzké mrazivé jitro pátku 7. prosince 2012 bylo na vlakovém nádraží v Boskovicích ve znamení srazu stonožkových dětí, učitelů, ale i rodičů a prarodičů ze Zelené - ZŠ na nám. 9. května. Odhodláni statečně bojovat s ospalostí, tmou, zimou, ale i zpožděním vlaků se vydali do Prahy, kde je čekala v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha mše svatá pro hnutí Na vlastních nohou - Stonožka s poděkováním stonožkovým dětem, přátelům a příslušníkům Armády ČR za pomoc dětem ve válečných zónách.
Přes počáteční cestovní útrapy, kdy Expres J. V. Myslbek byl nejen opožděn, ale i během jízdy neuvěřitelně zasněžen tak, že některé děti se musely cestou převlékat a sušit, čile štěbetající skupina dorazila do hlavního města. Tam už byla doprava bez problémů, a tak mohli všichni brzy přeběhnout Prašný most a zasednout do slavnostní atmosférou nabitého chrámu.
Po úvodních slovech vojenského kaplana npor. P. Petra Šabaky, herečky Terezy Brodské a prezidentky hnutí Běly Gran Jensen ohlásily nádherné fanfáry v podání Hradní stráže liturgický průvod, jehož hlavní postavou byl Jeho Eminence Dominik kardinál Duka, který spolu s P. Petrem Piťhou a několika dalšími kněžími mši celebroval.
380 členný pěvecký stonožkový sbor pod vedením sbormistryně Marie Novákové začal zpívat píseň Nezůstávej sám, hymnu hnutí, a stovky dětských hlásků v katedrále se přidaly. Následoval samotný obřad, při kterém všichni přítomní mysleli nejen na potřebné lidi, jimž hnutí pomáhá, ale i na své nemocné příbuzné a celou naši zemi. Pan kardinál v promluvě upřímně poděkoval dětem, učitelům a hlavně paní Běle za 23 let trvání hnutí a jeho prospěšnost celému světu a P. Piťha přiblížil nastávající rok oslav 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu a význam jejich mise. Zásluhy Stonožky krátce vyzdvihl i ministr obrany Alexandr Vondra.
Po závěrečném požehnání celému hnutí se naše prokřehlá a kadidlem provoněná skupina vydala kouzelně zasněženou adventní Prahou na teplý oběd, aby mohla vyrazit k Anežskému klášteru, kde se právě otvírala výstava obrázků stonožkových dětí Po stopách Cyrila a Metoděje. Ve stísněném, ale vlídném klášterním prostředí pak všichni obdivovali rozmanitost a nápaditost prací dětí od mateřských až po střední školy a ZUŠ při zpracování životních etap obou věrozvěstů. Kromě ostatních hostů byl výstavou velmi nadšen
P. Vošahlík, náš vatikánský velvyslanec, který prohlásil, že se ji pokusí přiblížit Svatému otci, aby měl o důvod víc přijet počátkem července na památný Velehrad.
Za zásluhy na zmíněné výstavě obdržela Zelená Pamětní list s podpisem pana kardinála a paní Běly a nic už nebránilo rozjásané skupině, aby se odebrala na adventně vyzdobené, vonící, zářící a tisíci lidmi pulsující Staroměstské náměstí, kde se mezi stánky trhovců potkávala se stonožkovými kamarády z celé republiky.
Pak trubač z věže Staroměstské radnice, po odbití 17. hodiny na orloji, jakoby svými fanfárami nenápadně naznačoval, že nastal čas k návratu. Nejen k návratu domů, ale bohužel i do každodenní reality. V rychlíkových kupé, kam jsme měli zaplacené místenky, se sebevědomě uvelebilo několik našich spoluobčanů, z nichž někteří po naší žádosti odešli, zatímco jiným muselo být opakovaně připomínáno něco o obyčejné lidské slušnosti, aby nakonec uraženě místa uvolnili. Možná tak bylo dětem názorně předvedeno, co myslel pan kardinál svými závěrečnými slovy o tom, že si lidé mohou opravdu účinně pomáhat, hezky se k sobě chovat a být si vzájemně blíž. A to by mělo platit nejen v době adventní.
