Šesťáci ze Zelené uprostřed příběhu Moravského krasu

      „Jak vzniká vápenec?“ „Nevím.“ „Máš poslouchat! A tam je to napsané na panelu.“ „Kteří živočichové obývali jeskyně? Vyjmenuj alespoň tři ze skupiny.“ „No přece já, Kuba, Lukáš a Roman!“
To není pokus o vtip, ani ukázka z vyučovací hodiny, no i když…
Zkrátka žáci VI. A a VI. B ze ZŠ Boskovice – Zelená – na nám. 9. května pod vedením třídních učitelek se vydali na exkurzi do Moravského krasu a ocitli se díky návštěvě Domu přírody uprostřed zajímavého příběhu. Ten započal někde daleko v prahorách, aby se přes další vývojová stádia Země završil v dnešní přírodní scenérii Moravského krasu.
Šesťáci pracující ve skupinkách se během příběhu seznámili s nejstaršími horninami a živočichy, spočítali hloubku krasového žlebu, odhadovali rychlost růstu krápníků, dumali nad záhadou Býčí skály, žasli nad pestrostí života a druhů netopýrů, zvláště záviděli vrápencům „spacák“ vytvořený z blanitých křídel, zkoušeli co nejrychleji složit kostru jeskynního medvěda, i když jen na obrazovce, učili se hodnotit chování člověka v přírodě a jeho možné následky.
Někomu se dařilo, jinému méně, ale každý si v příběhu našel své.
Návštěva Kateřinské jeskyně se známou postavou čarodějnice a smutným osudem děvčátka s ovečkou ještě podtrhla tajuplnost některých částí příběhu.
Ale ještě tu byla zcela moderní herna, i když určená spíše mladším dětem, vybavená obrovskými barevnými polštáři, skluzavkami, houpačkou a textilními imitacemi krápníků, díky suchým zipům značně variabilními. Ta výborně posloužila k zahřátí, relaxaci či odčerpání zbylé energie.
A jaké byly ohlasy samotných šesťáků?
- „V Domě přírody se mi líbilo, jak jsme plnili úkoly ve skupinách.“
- „Zaujala mě ta čarodějnice, která vypadala jako živá. Kolem ní svítilo červené světlo, vypadalo to strašidelně.“
- „Moc se mi líbila pověst o Kateřinské jeskyni, protože mám ráda historii.“
- „Nejlepší bylo povídání o netopýrech, zajímá mě to.“
- „Líbily se mi krápníky, ale z děr ve skalách šel strach.“
- „Překvapilo mě, že se v jeskyních konají koncerty.“
- „Bylo tam hodně dotykových věcí, všechno jsme si mohli vyzkoušet.“
- „Nejlepší bylo, že jsme si mohli sáhnout na pravý krápník.“
- „Překvapilo mě, že v Domě přírody nebyla ani jediná živá květina.“
- „Konečně si budu pamatovat, co je stalagmit, stalaktit a stalagnát, pletlo se mi to.“
- „Program byl dobrý, zapamatovala jsem si hodně věcí a byla to i zábava.“
J.Svobodová, J.Formánková