„Jé, tam je ošklivo!“ „Já jsem se tolik těšil do parku.“ „Kde si budeme hrát, když tam tolik prší?“
Takové a podobné věty slyšeli v úterý 23. června 2015 kolem osmé hodiny deváťáci na Zelené od prvňáčků, kteří smutně tiskli nosíky na okenní skla, za nimiž poprchávalo, foukalo a černá mračna nevěstila zlepšení počasí. Všichni společně se totiž těšili na radovánky, které si na celé dopoledne už dlouho plánovali. A teď tohle!
Jenže deváťáci nejsou žádná ořezávátka! Rozmarů počasí se nezalekli a svým malým spolužákům připravili nejrůznější hrátky v budově školy. A tak se žákovská klubovna rázem proměnila na florbalovou halu a hřiště pro hod míčkem, tedy ve skutečnosti vrškem PET lahve, jídelna v pohádkovou komnatu s obrázky a skládačkami puzzle, šatna v dostihovou dráhu, s bujnými dřevěnými oři a záludnými překážkami, kuželnu, ale i tajuplný ostrov se ztracenými písmenky a rozpustilými pastelkami, veranda v airsoftový les a prostor před tělocvičnou ve výtvarnou dílnu.
Každý prvňák, vyzbrojený soutěžní kartičkou, získal po statečném absolvování dvanácti stanovišť poukázku na sladkou odměnu, která čekala v podobě bonbónového pokladu v nejvyšším patře budovy. Pro mnohé to byla vskutku dobrodružná stezka, neboť do těchto končin se ještě nikdy sami neodvážili.
Na překonávání strachu je osvědčeným lékem pohyb, a tak při následujících hrách v tělocvičně pak už bylo sotva poznat, kdo je prvňák a kdo bude za pár dní absolvent školy. Tak se všichni rozdováděli.
Prvňákům zůstane veselá vzpomínka na velké kamarády, kteří je nejdřív na podzim pasovali do cechu žákovského, pak je provedli adventním obdobím až do Vánoc a v lednu jim předali jejich první vysvědčení a teď si s nimi ještě naposled zařádili, a deváťákům vědomí, že nejvíc se člověk naučí, když učí druhé. A když se přitom ještě pobaví, je svět zas o kousek hezčí. A to stojí za to, ne?
