V úterý 9. 2. 2016 se deváťáci ze Zelené vydali na exkurzi do jaderné elektrárny v Dukovanech. Cesta rychle utíkala a před námi se začaly rýsovat velké komíny. Zanedlouho jsme projížděli kolem nich na parkoviště. Musím podotknout, že byly větší, než jsem si představovala. Na výšku měly nejméně 120 metrů a šířku kolem 60ti metrů. Stékala po nich voda jako chladící prostředek. A věděli jste, že z těchto komínů doopravdy neuniká do ovzduší dým nebo kouř, ale pouhá pára? Co se člověk nedozví. Po vstupu do elektrárny jsme si odložili věci a následoval krátký představovací film o JED, jak funguje, jestli je hrozbou pro životní prostředí, kam se skladuje jaderný odpad uranu, … Každopádně to byly ty nejdůležitější informace. Musím se přiznat, že jsem málem u toho filmu usnula a myslím, že jsem nebyla jediná, koho to bralo... Po filmu jsme byli rozděleni do dvou skupin. Dostali jsme přidělenou pracovnici elektrárny, která se jmenovala Zdena a měla být naší průvodkyní elektrárnou. Vysvětlila nám princip reaktoru, chladících, primárních i sekundárních obvodů, že transformátory dokážou převést elektřinu na velmi vysoké napětí, že uranové tyče slouží jako palivo a dodává nám je Rusko, že musíme dbát na bezpečnost, nebo že k měření radioaktivity se používají dozimetry, atd... Samé užitečné informace.
Před exkurzí se nás paní učitelky pokoušely ještě naučit a představit nám jadernou elektrárnu, abychom tam nejeli úplně bez informací. Aspoň jsme si mohli formulovat cestou nějaké otázky, co nás zajímaly ohledně elektrárny.
Pro mne to bylo dost poučné a exkurze se mi líbila. Paní Zdena byla příjemná a všechny naše dotazy nám zodpověděla. Odjížděli jsme zase o něco chytřejší a vzdělanější.
Já jen můžu říct, že se budu těšit na další takové exkurze, protože v praxi se vždy člověk naučí a pochopí toho nejvíc.
