Exkurze v PE Dlouhé Stráně

     Na středu 30. května 2012 nám paní učitelky naplánovaly prohlídky v přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně a v poslední ruční papírně v České republice, ve Velkých Losinách.
    Časně ráno jsme autobusem z Boskovic vyrazili směrem k Jeseníkům. Dlouhou cestu jsme využili rozmanitě. Někteří spolužáci si ji vyplnili poslechem hudby, rozmluvou s kamarády a jiní zase spánkem.
    Téměř po dvou hodinách jízdy jsme dorazili na místo. Shromáždili jsme se ve výukovém středisku, ve kterém nám byl naší paní průvodkyní podán velice zajímavý výklad.
    Po krátkém seznámení s elektrárnou jsme se vydali podzemním tunelem do řídící místnosti ražené ve skále. Její rozměry byly opravdu ohromující. Vyslechli jsme si pár dalších zajímavostí a odebrali se směrem k autobusu, který nás vyvezl až ke spodní nádrži. Nádrž byla velice rozsáhlá a plná vody - čerstvě načerpána. Chvilkový popis nádrže střídala další cesta autobusem, tentokrát na horní nádrž. Přijeli jsme na malé parkoviště, vyšplhali po kamenných schodech a zůstali s otevřenými ústy stát. Před námi se rozprostíral skvost moderního stavebnictví - obrovská vypuštěná nádrž, za námi se majestátně tyčil Praděd a kolem nás zalesněné kopce.
    Celí ochromení úžasem jsme se vydali na druhý cíl naší exkurze, do papíren ve Velkých Losinách. I tady nás čekalo zajímavé povídání o historii i současnosti výroby ručního papíru. Prošli jsme obdobím prvních pokusů o papír až po nynější ruční výrobu. Po ukončení prohlídky nám byl dovolen krátký rozchod, který většina z nás hojně využila poleháváním na krásně posečeném trávníku na hřejícím slunci. Poslední cestou už byla bohužel cesta zpět do Boskovic, kterou si opět pár spolužáků zkracovalo spánkem. My, nespavci, jsme si cestu náležitě užívali. Vždyť to byla možná poslední cesta děváťáků vlastním autobusem.
    Závěrem mohu říci, že se celá akce nesmírně vydařila a nezbývá než jen poděkovat našim skvělým paním učitelkám, které nám tuto zajímavou výpravu zařídily. Jmenovitě paní učitelce Kramlové, která se ochotně ujala zařizování, ale bohužel s námi nakonec nemohla ani jet, dále našemu úžasnému doprovodu - paní učitelce Součkové a Oujezské.
Jiří Filip, 9. B