„Rok od roku jsem ve stále krásnějším šoku, kolik lidí má při cenách Ď slzy v oku.“ To jsou slova Richarda Langera, autora a pořadatele projektu cena Ď 2001-2014, který jako každoročně předávání cen spolu se svojí dcerou Markétou uváděl.
Stalo se tak v úterý 24. června 2014 v Národním divadle v Praze. O udělení jednotlivých cen mohli letos poprvé rozhodovat i posluchači ČRo 2.
Za účasti stovek nominujících i nominovaných byly předány ceny ve 14 kategoriích a cena GRAND PRIX Ď 2014 – originál obrazu malíře Martina Vavryse, který znázorňuje letící písmeno „Ď“. Každým rokem je namalován nový originál, který má vazbu na logo finálové ceremonie ceny Ď v Národním divadle. Letos ho získal Ing. Jiří Šindelář za obnovu vzácné botanické zahrady v Bečově nad Teplou.
Každoročně je mezi oceněnými i někdo ze široké rodiny stonožkových škol spolupracujících v hnutí Na vlastních nohou – učitelé, žáci, celé školy. „Cena Ď za Stonožku náleží mimořádným českým pedagogům, pro něž není jejich práce s dětmi zaměstnání, ale poslání, kantory, kterým záleží na tom, aby každý malý človíček vyrostl v sociálně zodpovědného a vzdělaného člena společnosti,“ říká prezidentka hnutí paní Běla Gran Jensen, která spolu s Jeho Eminencí Dominikem kardinálem Dukou předala zároveň cenu za morální vzor v ČR Klubu za Starou Prahu.
A my, deváťáci ze Zelené, jsme byli u toho! V úvodu nás na dobrou notu naladil muzikolog Jiří Navrátil, který si tak podle svých slov splnil v 87 letech životní sen dirigovat v Národním divadle. Sboristy se tak v okamžiku stali všichni přítomní a po chvíli bravurně zvládli jím napsanou fanfáru. Překvapeni a dojati jsme byli nejen tím, kolik dobrých lidí v naší zemi žije a pomáhá druhým, i když to mnohdy není vidět a média se tím nezabývají, ale především bezprostředností osmileté Barunky, která sama zvítězila nad zákeřnou nemocí a teď je tváří Nadace pro transplantaci kostní dřeně, a sympatickou klukovskou zarputilostí jedenáctiletého Jiřího Doskočila, který svou energií obohacuje život obyvatelům Domova důchodců v Šumperku. Po setkání s paní Bělou se jistě oba mladí dobrodinci stanou stonožkovými dětmi. Jsme hrdí, že k nim smíme patřit i my!
Jana Svobodová a žáci IX. A a IX. B
foto: Markéta Pospišilíková
