Toto židovské přísloví zdobilo tabuli na ZŠ Boskovice, nám. 9. května – Zelené, kde v úterý 26. února 2019 proběhlo setkání s paní Erikou Bezdíčkovou, jednou z přeživších dvou strašných totalit 20. století, nacistické i komunistické.
Ženou, která jako miliony druhých měla zmizet beze stopy jen pro svůj židovský původ. A jen díky souhře mnoha okolností, pomoci dobrých lidí a snad i, dle jejích slov, dobrého anděla, kterého jí její zavražděná maminka celý život posílá do cesty, se tak nestalo.
Paní Bezdíčková o svých útrapách dlouho mlčela, o čemž svědčí i název její knihy Moje dlouhé mlčení, vydaná r. 2013. Až po jednom rozhovoru se známým lovcem nacistů Simonem Wiesenthalem (zemřel r. 2005), který se snažil vypátrat např. i úkryt „anděla smrti“ dr. Josefa Mengeleho, po jehož selekci na osvětimské rampě zůstala coby třináctiletá dívka úplně sama, bez blízkých příbuzných, známých, se rozhodla svěřit své vzpomínky nejen rodině, ale především celé mladé generaci, pro kterou jsou tyto události již jen kapitolou z učiva dějepisu.
Po mnoha setkáních se žáky a studenty zavítala v lednu 2009 i k nám do Boskovic, které od té doby navštěvuje v rámci různých akcí v židovském městě. A nyní své zážitky přijela sdělit současným deváťákům, kterým se při jejím vyprávění tajil dech. Nejsou lhostejní, od 6. třídy jsou formou knih, filmů, výstav a dalších akcí s touto problematikou průběžně seznamováni, ale přesto pro ně bylo setkání s touto obdivuhodnou ženou celoživotním fascinujícícím zážitkem. Především to, že v dnešní době, kdy každý žehráme na různá úskalí osudu, ona přes všechnu bolest nezahořkla, nezatrpkla. O svém životě vypráví prostě, citlivě, poutavě, nezapomene zmínit každého, kdo jí někdy pomohl. Dává tak nedocenitelný příklad nejen mladým lidem.
Z reakcí deváťáků je patrné, že jim pomáhá pochopit vlastní spoluzodpovědnost za budoucnost lidstva:
- Když paní vešla do třídy, zastavil se mi dech. Ale ještě jsem netušila, že to bude tak silné.
- Bylo to zajímavé a zároveň smutné, nedá se to popsat.
- Přišlo mi velmi zvláštní poslouchat a dívat se na člověka, který prožil něco, co je po mě osobně už velmi dávno a zároveň si to vlastně neumím ani moc představit.
- Toto setkání mi dalo hodně. Ještě více jsem si uvědomila, že i kdybych v životě přišla o všechno a věděla, že se s tím už nikdy nesmířím, není důvod závidět ostatním jejich zdánlivě dokonalé životy.
- Paní Bezdíčková je podle mě velmi statečný člověk, jedna z lidí, kterých si budu ve svém životě vždy vážit.
- Zvěrstva, která nacisté páchali, byla neuvěřitelná a nepřípustná. Jsem ráda, že ta doba je pryč, a doufám, že se nevrátí.
- Na paní Bezdíčkové je vidět, že je moc hodná, chápavá a plná života. Vůbec nevypadá na svůj věk a je sympatická a ohleduplná.
- Pro mě to byl velmi silný zážitek, který budu ještě dlouho zpracovávat. Nedokážu si představit, že by tohle někdy potkalo mě. Za to všechno, co prožila, a za to, že je schopná o tom vyprávět dalším, má můj obrovský obdiv.
- Na začátku vyprávění jsem nemohl ani dýchat. Jak je možné, že někdo dokáže něco tak strašného udělat úplně nevinným lidem jen kvůli tomu, že jsou židé?
- Nemohla jsem pochopit, jak takovou hrůzu může někdo přežít. Paní Erika je opravdu silná osobnost, neskutečně ji obdivuji a je pro mě velký vzor, protože mi dokázala, jak je důležité neztrácet naději a zůstat silný i v situaci, která se zdá beznadějná.
- Během jejího vyprávění bylo pár okamžiků, kdy mi skoro začaly téct slzy a přešel mráz po zádech. Když jsem si šla pro podpis do knihy, na všechny se krásně usmívala. Je to velice silná žena, protože přežila doopravdy zrůdné věci.
- Její příběh mě velice zaujal a nedokážu si představit, že bych přišel o mamku stejným způsobem jako p. Bezdíčková. A ještě horší bylo, že po válce nenašla nikoho živého, musela chodit i žebrat o jídlo a pak ji ještě zradil manžel!
- Myslím, že jsme poslední generace, která může potkat někoho takového. Jsem za to neskutečně vděčná a budu si to navždy pamatovat.
- Paní Bezdíčková vyprávěla neskutečně! Nechce se mi ani věřit, že se to doopravdy dělo. Ona je silná a krásná žena, i přes svůj věk, a zaslouží si náš obrovský respekt!
