V dopoledních hodinách pátku 25. listopadu se naše tělocvična proměnila v římskou ulici, senát, palác, ba i arénu s gladiátory. Zavítal k nám totiž sám mocný Caesar v podání Vladimíra Pěnkavy, který nás spolu se synem Tomášem (ztvárnil otroka a gladiátora) nechal nahlédnout do každodenního života starých Římanů. V programu nazvaném Ave Caesar přiblížil přítomným nejen zbraně a výstroj římských legií, život otroků a jejich výcvik pro boj v aréně, ale i oblečení bohatých i obyčejných lidí Říma.
Na vybraných spolužácích, s nimiž pánové Pěnkavové spolupracovali, mohli ostatní vidět, jak nebylo snadné správně stolovat či se obléct a vyjít na ulici, natož vytáhnout do boje.
Posuďte sami dle reakcí diváků:
- Oblečení Římanů bylo hrozně složité. To bych fakt nosit nechtěla. Nosili tuniky a togy. Tuniky byly takové šaty s krátkým rukávem až po lýtka a někdy se obvazovaly páskem kolem pasu. Togy byly taková dlouhá prostěradla, která se obmotávala kolem tuniky. Byla třikrát větší než výška člověka a asi dva metry široká.
- Každý voják měl dva velké oštěpy, dýku a meč, chránil se velkým štítem.
- Římané pracovali hlavně dopoledne, po poledni se šli vyvalit do lázní, kde strávili klidně i tři hodiny, poté následovala bohatá večeře, třeba i o deseti chodech.
- Dozvěděl jsem se, že nejdražší barva byla červená a vyráběla se z mořských hlemýžďů.
- Moc se mi líbily ty helmy, přílby, musely být moc těžké.
- Do některých otroků si dokonce utírali ruce! Jiní je museli nosit a opatrovat.
- Jedli vleže na lehátku, jednou rukou se podpírali, v druhé měli misku s jídlem, třemi prsty nabírali sousta.
- Bylo to celé moc pěkné, jako vždycky. Snad přijedou zase.
