Konečně nastal dlouho plánovaný den pro expedici Anthropos. Sraz byl ráno na vlakovém nádraží. V 8.29 pro nás přijel vlak, ale jeli jsme s ním jen do Skalice, kde jsme přestoupili na rychlík. V rychlíku jsme celou cestu až do Brna stáli. Vlak byl tak přeplněný, že i když jsme stáli, měli jsme málo místa. No jo, všichni si brali v pátek volno a jezdili po výletech a nákupech. V Brně jsme nastoupili na tramvaj, která nás zavezla k Anthroposu. Kolem pisáreckého parku tekla řeka Svratka.
Cestou jsme viděli sochu pravěkého člověka, který zabíjí jelena. Došli jsme k vchodu do pavilonu, u kterého stála jedna brněnská třída, tak jsme ji pustili před nás. Vevnitř jsme se nasvačili a kdo chtěl, mohl si dát bundu a batoh do šatny. Hodně spolužáků si kupovalo různé pochoutky v bufetu, ale zajímavější bylo nedaleké jezírko s rybami. Jsem rybář, takže jsem je všechny poznal. Byli tam: jelci tloušti, tolstolobec pestrý, lín obecný, karas stříbřitý, závojnatky a koj kapři. Paní z bufetu se bála, že jí rozšlapeme obchůdek, ale nás zajímaly jen ryby!
Pak jsme se vydali na prohlídku výstavy o Zdeňku Burianovi Viděl světy dávno minulé… Nejvíce se mi líbil obraz tlupy lidí, která lovila mamuta. Poté jsme šli s průvodcem do horního patra, kde byly vystaveny kostry pralidí a lidoopů, medvědů a další archeologické nálezy. Pro všechny bylo asi nejlákavější druhé patro, kde stál asi 3,5-4m vysoký mamut s mládětem sotva metr vysokým a několik diorámat.
Průvodce byl celou dobu na jedničku podtrženou. Byl to docela mladý pán, který dokázal zodpovědět každou naši otázku. Expedice se mi proto moc líbila. Byla velice poučná a věci, které jsme se dozvěděli, se nám budou určitě ještě hodit v dějepisu.
